............................................................................................................................................................................................................
Čeleď: Gesneriaceae (Podpětovité)
Navzdory svému lidovému názvu nemá africká fialka
nic společného s evropskými violkami. Byla pojmenovaná po baronu Walteru von
Saint Paul Illaire, který ji objevil v roce 1892 v Tanzánii v pohoří Usambara.
Africké fialky patří mezi nejoblíbenější pokojové květiny. Svým kompaktním
habitem, svými barvami květů i listů a dobrou schopností kvést si získali mnoho
obdivovatelů.
Rod „Saintpaulia“ zahrnuje více jak 20 původních botanických druhů, které
pocházejí z Východní Usambary, Tanzánie a něco málo i z Keni. Nejdůležitějším
druhem, který zároveň představuje výchozí formu četných hybridů, je „Saintpaulia
ionantha“ .Čistý přírodní druh vytváří krásné tmavomodré až fialové květy,
v nichž představují zářivě žluté prašníky tyčinek silný barevný kontrast.
Nejrozšířenější pěstování těchto rostlin je v Americe, kde v roce 1946
vznikla organizace „Afrických fialek“ (AVSA) - dosud největší společnost
zaměřená na jednu pokojovou rostlinu. Sdružuje amatérské i obchodní pěstitele
celého světa a má své pobočky v mnoha zemích.
Zajímavost: Roku 1953 Lyndon Lyon vypěstoval první plnou růžovou fialku " Double Pink Cloud" .Později byla tato fialka prodaná autorem na aukci za 1000 Dolarů.Toto posloužilo k financování výstavby skleníků a počátku znamenité firmy.Nyní patří Paulu Soranu vnukovi Lyndon Lyona.
Na konci 40tých a začátkem 50tých
let začal masový zájem o pěstování této rostliny v Rusku.
Africké fialky zaujaly velké množství lidí na celém světě. Poptávka
podnítila pěstitele ke šlechtění v mnoha zemích.
V r.2017 bylo v AVSA zaregistrováno cca 20 000 druhů fialek.
Roku1984 byla "Saintpaulie" vyhlášena
společně s dalšími jedenácti rostlinami za jeden z nejohroženějších druhů
světa. Africká fialka se stala symbolem kampaně na ochranu rostlin.
............................................................................................................................................................................................................
Tvary květů:
Fantazijní fialky: Jsou to fialky, kdy skvrny, tečky nebo stříkání jsou v jiné barvě než je pozadí
květu fialky.Takové zbarvení je definováno přítomností dvou i více barev na
struktuře okvětního lístku fialek. První fantazijní fialka byla objevena na konci
40 let. Byl to růžový květ s tmavomodrými body. Zbarvení fantazijních fialek se
neopakuje vždy 100%. AVSA registruje stupně “fantazijních fialek“ v opakovatelnosti
asi 75% případů. Ale není třeba si zoufat, pokud nám vykvete fialka v jedné
barvě. Není nutné hned rostlinku zrušit. Tato vlastnost se mění v závislosti
s podmínkami pěstování. V zimě a chladu je bodů nebo stříkání víc. A také síla
stříkání může být zvětšena stářím rostliny.
Pokud chcete mít větší jistotu, že vypěstujete fantazijní fialku, vypěstujte z listového řízku více rostlinek. Stává se, že z jednoho listového řízku vyrostou jak rostlinky fantazijní tak rostlinky s květy v jedné barvě (barvy pozadí nebo stříkání).
Typy listů:
Pestrolisté fialky: Jsou celoročně vysoce dekorativní, bez ohledu na období
kvetení. Během roku se síla zbarvení mění. Někdy barva převládá nad zeleným
pozadím a jindy může být list jen zelený. Všechny stupně pestrého listu jsou si
na první pohled podobné. Jsou to skvrny, žíhání nebo mozaika, bílé, krémové,
růžové nebo žluté na zeleném pozadí. Nadměrné osvětlení má za následek zmírnění
pestrosti. Těmto druhům prospívá přihnojování hnojivem se sníženým obsahem
dusíku a pěstování v chladnější místnosti. Optimální uspořádání fialek
s pestrými listy je na nejnižších policích nebo dokonce na podlaze kde je
chladno. Stejně jen z pohledu shora je vidět nejlépe jejich krása. Vyhovuje jim
teplota 16 – 21stupňů celsia.
Rada: Neodsazujte malé rostlinky, pokud mají pouze bílé
listy. Počkejte až se v listech začne tvořit chlorofyl(listy částečně
získají zelenou barvu). Bez chlorofylu rostlinka špatně roste a vyvíjí se.
První pestrolistá fialka "Tommie Lou" byla vypěstovaná v
padesátých letech paní T.Oden. Časem to byli i další šlechtiltelé - Barbara Sisk,
Denis Croteau, Paul Sorano (vnuk Lyndona Lyona) současný majitel skleníků "Lyndon
Lyon Greenhouse". Z kanadských šlechtitelů to jsou např. Michel Tremblay, Yvon
Decelles...
Druhy pestrolistosti:
............................................................................................................................................................................................................
Botanické druhy
Většina botanických druhů se nachází na východě pohoří Usambara v horském masivu na severovýchodě Tanzánie. Rostliny zde rostou zastíněny horskými tropickými lesy v rozsedlinách skal, pod skalními převisy, v roklích, poblíž vodopádů a podél zastíněných břehů řek. Většina druhů roste na kyselé metamorfní rule nebo žulové skále s pH nižším než 4,8. Několik málo druhů roste na vápencových skalách, kde je pH do 7,3.
Jsou životně závislé na stromech, které je chrání před tropickým sluncem.Tyto lesy však prošly obdobím velmi intenzivní těžby.V roce 1984 byla saintpaulia vyhlášená společně s dalšími rostlinami za jeden z nejohroženějších druhů světa.
Více o afrických fialkách na : www.wikipedia.org
© www.violetsainpaulia.eu