............................................................................................................................................................................................................

Čeleď:  Gesneriaceae (Podpětovité)

Navzdory svému lidovému názvu nemá africká fialka nic společného s evropskými violkami. Byla pojmenovaná po baronu Walteru von Saint Paul Illaire, který ji objevil v roce 1892 v Tanzánii v pohoří Usambara.

Africké fialky patří mezi nejoblíbenější pokojové květiny. Svým kompaktním habitem, svými barvami květů i listů a dobrou schopností kvést si získali mnoho obdivovatelů.
Rod „Saintpaulia“ zahrnuje více jak 20 původních botanických druhů, které pocházejí z Východní Usambary, Tanzánie a něco málo i z Keni. Nejdůležitějším druhem, který zároveň představuje výchozí formu četných hybridů, je „Saintpaulia ionantha“ .Čistý přírodní druh vytváří krásné tmavomodré až fialové květy, v nichž představují zářivě žluté prašníky tyčinek silný barevný kontrast. 
Nejrozšířenější pěstování těchto rostlin je v Americe, kde v roce 1946 vznikla organizace „Afrických fialek“  (AVSA)  -  dosud největší společnost zaměřená na jednu pokojovou rostlinu. Sdružuje amatérské  i obchodní pěstitele celého světa a má své pobočky v mnoha zemích.

Zajímavost: Roku 1953 Lyndon Lyon vypěstoval první plnou růžovou fialku " Double Pink Cloud" .Později byla tato fialka prodaná autorem na aukci za 1000 Dolarů.Toto posloužilo k financování výstavby skleníků a počátku znamenité firmy.Nyní patří Paulu Soranu vnukovi Lyndon Lyona.

Na konci 40tých a začátkem 50tých let  začal masový zájem o pěstování této rostliny v Rusku.
Africké fialky zaujaly velké množství lidí  na celém světě. Poptávka podnítila pěstitele ke šlechtění v mnoha zemích.
V r.2017 bylo v AVSA zaregistrováno cca 20 000 druhů fialek.

Roku1984 byla "Saintpaulie" vyhlášena společně s dalšími jedenácti rostlinami  za jeden z nejohroženějších druhů světa. Africká fialka se stala symbolem kampaně na ochranu rostlin.
 



 

............................................................................................................................................................................................................

 

Tvary květů:

 

Fantazijní fialky: Jsou to fialky, kdy skvrny, tečky nebo stříkání jsou v jiné barvě než je pozadí květu fialky.Takové zbarvení je definováno přítomností dvou i více barev na struktuře  okvětního lístku fialek. První fantazijní fialka byla objevena na konci 40 let. Byl to růžový květ s tmavomodrými body. Zbarvení fantazijních fialek se neopakuje vždy 100%. AVSA registruje stupně “fantazijních fialek“ v opakovatelnosti asi 75% případů. Ale není třeba si zoufat, pokud nám vykvete fialka v jedné barvě. Není nutné hned rostlinku zrušit. Tato vlastnost se mění v závislosti s podmínkami pěstování. V zimě a chladu je bodů nebo stříkání víc. A také síla stříkání může být zvětšena stářím rostliny.
   

Pokud chcete mít větší jistotu, že vypěstujete fantazijní fialku, vypěstujte z listového řízku více rostlinek. Stává se, že z jednoho listového řízku vyrostou jak rostlinky fantazijní tak rostlinky s květy v jedné barvě (barvy pozadí nebo stříkání).

 

Typy listů:


Pestrolisté fialky: Jsou celoročně vysoce dekorativní, bez ohledu na období kvetení. Během roku se síla zbarvení mění. Někdy barva převládá nad zeleným pozadím a jindy může být list jen zelený. Všechny stupně pestrého listu jsou si na první pohled podobné. Jsou to skvrny, žíhání nebo mozaika, bílé, krémové, růžové nebo žluté na zeleném pozadí. Nadměrné osvětlení má za následek zmírnění pestrosti. Těmto druhům prospívá přihnojování hnojivem  se sníženým obsahem dusíku a pěstování v chladnější místnosti. Optimální uspořádání fialek s pestrými listy je na nejnižších policích nebo dokonce na podlaze kde je chladno. Stejně jen z pohledu shora je vidět nejlépe jejich krása. Vyhovuje jim teplota 16 – 21stupňů celsia.

Rada: Neodsazujte malé rostlinky, pokud mají pouze bílé listy.  Počkejte až se v listech začne tvořit chlorofyl(listy částečně získají zelenou barvu). Bez chlorofylu rostlinka špatně roste a vyvíjí se.
          
První pestrolistá fialka "Tommie Lou" byla vypěstovaná v padesátých letech paní T.Oden. Časem to byli i další šlechtiltelé - Barbara Sisk, Denis Croteau, Paul Sorano (vnuk Lyndona Lyona) současný majitel skleníků "Lyndon Lyon Greenhouse". Z kanadských šlechtitelů to jsou např. Michel Tremblay, Yvon Decelles...


Druhy pestrolistosti:

............................................................................................................................................................................................................

Botanické druhy

Většina botanických druhů se nachází na východě pohoří Usambara v horském masivu na severovýchodě  Tanzánie. Rostliny zde rostou zastíněny horskými tropickými lesy v rozsedlinách skal, pod skalními převisy, v roklích, poblíž vodopádů a podél zastíněných  břehů řek. Většina druhů roste na kyselé metamorfní rule nebo žulové skále s pH nižším než 4,8. Několik málo druhů roste na vápencových skalách, kde je pH do 7,3.

Jsou životně závislé na stromech, které je chrání před tropickým sluncem.Tyto lesy však prošly obdobím velmi intenzivní těžby.V roce 1984 byla saintpaulia vyhlášená společně s dalšími rostlinami za jeden z nejohroženějších druhů světa.

 

 

Více o afrických fialkách  na : www.wikipedia.org

 

© www.violetsainpaulia.eu